Smysl života
- Frank tvrdí, že smysl života se mění od člověka k člověku, ze dne na den, z hodiny na hodinu
- neměli bychom hledat abstraktní smysl života, každý má v životě své specifické povolání a poslání
- nikdo nemůže být nahrazen, ani se jeho život nemůže opakovat
- život člověku klade otázku, nikoli obráceně
- Frank tvrdí, že člověk by se neměl tázat, co je smyslem jeho života, ale vzít vážně všechny konkrétní otázky, které mu klade v každé chvíli život…
- smyslem je odpovědnost za vlastní život ve zcela konkrétních situacích
- v odpovědnosti vidí logoterapie podstatu lidské existence
- “člověk sahá ze sebe sama po nějakém smyslu, který má být naplněn”
- “podstata lidské existence spočívá v sebetranscendenci. Být člověkem znamená být zaměřený a nastavený na někoho nebo na něco, být oddaný nějakému dílu, kterému se člověk věnuje, nějakému člověku, kterého miluje anebo Bohu, kterému slouží”
Langleho závěry o smyslu života:
1. smysluplně žít znamená plnit tu úlohu, která před námi právě stojí
- znamená to rozpoznat nejvyšší hodnotu dané situace a uskutečnit ji
- ne jakoukoli hodnotu, ale takovou, kterou v této situaci pokládáme za nejlepší
- smyslem je to, co se má právě teď skrze mě uskutečnit
2. smysl není možné dát ani nařídit,musí být rozpoznaný a nalezený
- smysl musí vycítit a uchopit člověk sám
- smysl však nikdy nenutí
- když poznám smysl, už ho nikdy nemůžu zavrhnout, ani když se proti němu vzepřu a neuskutečním ho
3. co může člověk rozpoznat a najít, musí tu být už předem
- nabídky smyslu jsou ve světě, který mi „nahrává“ možnosti ke zpracování
- to co vnímáme ve světě jako smysl, je „možností mezi řádky skutečnosti“
- čím tíživější jsou situace, tím hlouběji se ukrývá smysl
- svým jednáním můžeme způsobit, že určitá skrytá hodnota, se stane skutečností…
4. vidět smysl znamená uchopit celek
- znamená to dát tomu, co se jeví jako navzájem nesouvisející, souvislost
- z nezávaznosti se stává vztah – vztah k situaci, k věci, člověku
- smysl je v konečném důsledku zakotvení našeho bytí
- smysl stále poukazuje na stav věci, poukazuje na jeho další souvislosti
5. smysluplný život spočívá v jiné rovině, než je pohodlí, kariéra a blahobyt
- smysl překračuje rovinu, která o sobě není konečným cílem
- smysl není pohodlné životní pojištění, ale výzva spojená s rizikem, které musíme při přijetí přítomného pořadí hodnot přijmout
- smysl je životní směr pro určité časové období, na cestě za ním člověka čeká překvapení a možná i utrpení
6. nedokážeme uchopit smysl všeho
- smysl svého života nedokážeme vlastnit
- smyslem je vždy konkrétní uchopitelná a uskutečnitelná možnost
- smysl se též mění se změnou situace
- smysl je něco oč nám jde každý den, i když o tom nemluvíme nebo o tom vědomě neuvažujeme, uvažujeme spíše o tom ve výjimečných životních situacích
7. ačkoli rozpoznání toho, co je v dané situaci správné vykonat,může být těžké, jen velmi málo to závisí na inteligenčním kvocientu
- smysl se nevymýšlí, přemýšlení se někdy dokonce může stát překážkou na cestě ke smyslu, když jej použijeme jako obranný mechanismu
- co je smyslem mě uchopí, vycítím to dřív, než si to pomalu uvědomím
- smysl bývá častěji intuitivně a „spontánně“ vycítěný
- „antény“člověka mají svůj dosah daleko za hranice vyměřeného kusu území, který si přivlastnil svým intelektem
8. smysl může najít každý člověk, pokud je schopný dělat rozhodnutí
- orgánem smyslu je vnitřní cit pro to, co je správné a nazýváme to svědomím
- věk, zkušenost, výchova, kulturní pozadí, úroveň vzdělání, povaha, náboženská příslušnost nebo inteligence patří jen ke skladbě podmínek, v jejímž rámci se potom otevírá svoboda a zodpovědnost vůči nacházení smyslu v podobě možnosti, která je přiměřená konkrétní osobě v dané situaci
9. smysluplný život spočívá v postoji, který je otevřen otázkám, být znamená být dotazován. Žít znamená odpovídat na otázky přítomné chvíle
- je to život, který klade otázky
- klíč ke smyslu je otevřenost člověka
Kontakt
Dr. Monika Ulrichovámonika.ulrichova@uhk.cz
Kontaktní telefon
+420 732 926 159